Rozhovor s Annou Vávrou: Když šperk není jen ozdoba, ale vědomý záměr
Některé šperky si kupujeme proto, že jsou krásné. Jiné proto, že nám něco připomínají. A pak jsou tu takové, které nesou příběh, záměr a vnitřní proměnu. Anna Vávra, zakladatelka značky Citta, tvoří právě ty druhé – a možná i třetí.
Její tvorba stojí na propojení intuice, psychologie barev, práce s rukopisem, energií prostoru i osobním záměrem. V rozhovoru jsme se ponořili do toho, jak vzniká šperk na míru, co rozhoduje o výběru minerálů a proč může být korálkování cestou zpět k sobě.
1. Kdo je Anna mimo značku Citta? Jak byste se představila někomu, kdo o vás nikdy neslyšel?
Anna je holka, která to nevzdala – a asi jsem celkem multipotenciál, jak se dnes populárně říká.
Kromě práce s minerály se věnuji terapeutickým službám (kineziologie, grafologie), harmonizaci prostoru, práci s interiéry i lektorské činnosti – učím design, angličtinu bez učebnic a vedu workshopy na témata, která souvisejí s mými zájmy.
A ve „volném“ čase jsem hlavně máma, což mě posouvá do úplně jiných dimenzí.
Na webu www.annavavra.cz je orientační přehled toho, čemu se momentálně věnuji.
2. Váš první náramek vznikl z potřeby pomoci kamarádce. Pamatujete si ten moment? Co se tehdy ve vás vlastně zrodilo – byla to tvorba, nebo spíš záměr?
Ten moment si pamatuji velmi dobře. Tehdy to ještě nebyly minerály, ale obyčejné dřevěné korálky. Až později mě napadlo přidat minerály.
Po prvních náramcích pro blízké, které byly opravdu tvořené se záměrem, jsem nějakou dobu vyráběla spíš estetické doplňky bez hlubšího přesahu. Nakonec jsem se ale vrátila zpět na začátek.
Dnes mě na tvorbě nejvíc baví právě práce se záměrem – i když jsem ji mezitím rozšířila o mnoho dalších typů produktů.
3. Pracujete s mantrou, záměrem, energií. Jak podle vás šperk „nese zprávu“?
Primárně je to o myšlence a záměru. Ve chvíli, kdy šperk nosím s konkrétní myšlenkou, přestává být jen ozdobou.
A je úplně jedno, jestli je z minerálů, nebo je to jen obyčejný provázek.
Víra je to, co mění obyčejný šperk na kouzelný.
Proto mají moje šperky vždy napsaný záměr. A šperky na míru dostávají průvodní dopis, kde detailně popisuji záměry, příběhy i souvislosti spojené s daným náramkem, malou nebo lapačem slunce.
4. Jak probíhá proces „nacítění“? Je to intuice, nebo vědomá práce?
Je to kombinace obojího.
Vědomá práce pro mě není racionální analýza, ale plná přítomnost a vnímání detailů. Intuice může být extrémně rychlý sled racionálních vjemů a rozhodnutí – tyhle nádoby jsou vždy propojené.
Někdy na mě člověk působí vizuálně, jindy jeho hlasem, pohybem nebo energií při osobním setkání.
5. Jak přistupujete k minerálům – jako k energetickým nosičům, nebo materiálu s příběhem Země?
Nejvíce se soustředím na barvu a strukturu.
Například:
- Jaspis je hutný, zemský, neprůsvitný.
- Fluorit je lehký, průhledný, vzdušný.
Tohle vnímání je hodně založené na psychologii barev a struktur – na tom, jak na ně reaguje náš mozek a jaké asociace vyvolávají.
Velmi podobně funguje i čakrový systém, který odráží naše vnímání barev a jejich významů.
Občas mě baví srovnávat i chemické složení minerálů a hledat souvislosti mezi kameny.
6. Ovlivňuje grafologie vaši tvorbu?
Ne že by rukopis změnil výběr kamenů. On ho utváří.
Když tvořím šperk na základě rozboru písma, začínám právě tam. V rukopisu najdu silné stránky i oblasti, kde člověk potřebuje podporu – a podle toho vybírám minerály.
7. Meditační maly jsou podle vás „odměnou“. Proč?
Protože jsou to „velké“ produkty. Každá mala má 108 korálků, takže mám prostor dát do ní celý příběh.
U náramků někdy musím dělat kompromisy. U maly téměř ne.
Samotné provazování korálků trvá asi 40 minut – a je to neuvěřitelně uklidňující, skutečně meditativní činnost.
8. Co je pro vás nejdůležitější informace od zákazníka při tvorbě na míru?
Pracuji s tím, co dostanu.
Někdo mi pošle jen záměr. Jiný celý životní příběh.
Často vyselektuji jednu nebo dvě klíčové věci, jindy kombinuji všechno. V tom mi hodně pomáhají terapeutické zkušenosti – umět zachytit podstatu, to pravé téma.
9. Jak může předmět skutečně ovlivnit atmosféru domova?
Když předmět jen „někam položíme“, moc působit nebude.
Ale mozek podvědomě stále reaguje na barvy, struktury, přítomnost krystalu.
Pokud s tím pracuji vědomě, důležitý je záměr, se kterým předmět umístím, a to, že si ho při pohledu připomenu. To je princip emoční kotvy.
U lapačů slunce je navíc krásné to, že se rozzáří jen tehdy, když do nich skutečně zasvítí slunce – a díky tomu vůči nim nevzniká „slepota“.
10. Může být ruční tvorba cestou zpět k sobě?
Určitě. Ruční tvorba je skvělý způsob, jak trénovat soustředění a zpomalení.
Nedávno jsem připravovala speciální tvořící set, který obsahoval nejen materiál, ale i průvodce pro vědomou práci, meditaci a zakotvení.
Pro mě je tvorba relax i výzva – dostanu pocit, větu nebo záměr a mým úkolem je jej „přeložit“ do materiálu.
Když pak vidím hotový šperk a řeknu si:
„Tohle je přesně ono.“
– to je ten moment, který mě i po letech nepřestává překvapovat.
11. Setkala jste se s příběhem, který vás utvrdil v tom, že vaše práce má hlubší smysl?
Ano.
Když mi ženy píšou, že jim náramek k porodu dodal sílu v nejtěžších chvílích, nebo že je průvodní dopis dojal k slzám, vždy si řeknu:
„Má to smysl.“
Někdy mě až mrazí, když klientka napíše, že barevná kombinace přesně odpovídá tomu, co právě prožívá – i když jsem o jejím stylu vůbec nic nevěděla.
12. Jaký je váš oblíbený materiál pro korálkování?
Určitě minerální korálky. Začínala jsem na 8 mm, dnes pracuji spíše se 6 mm a u náramků i 4 mm.
Z návlekového materiálu mám ráda linhasita šňůrky a 8mm povoskované šňůrky, které se hůře shánějí.
Mám ráda i nepravidelné valounky. Speciální místo mají nepravidelné korálky z českého dřeva – dub, šeřík, akát – které kombinuji například s onyxem u pánských náramků, kde krásně vynikne jejich kresba.