Historie českých korálků: z horských dílen do celého světa

České korálky proslavila souhra sklářského umění, domácích dílen a obchodu, který dokázal propojit severočeské vesnice sprakticky celým světem. Jablonecko se stalo jeho centrem, ale příběh má víc míst i začátků: keltské zpracování skla na Moravě, šumavské růžencové páteříky, turnovské napodobeniny drahokamů i perličkové ozdoby z Poniklé. Každá z těchto tradic vznikala v jiných podmínkách. Dohromady vysvětlují, proč dnes v sáčku korálků najdeme tolik tvarů, barev a způsobů výroby.

Vezměte vedle sebe drobný rokajl, vinutou perli a broušenou ohňovku. Všechny mohou být skleněné a všechny mohou pocházet z Česka. Přesto za každou stojí jiná práce. A právě rozdíl mezi nimi je dobrým klíčem k historii českého korálkářství.

 

 

Historie českých korálků v časové ose

V prostředí keltského centra v Němčicích na Moravě, významného ve 3. a 2. století př. n. l., je doloženo zpracování skla včetně výroby korálků. Mezi touto dílnou a novověkým severočeským průmyslem nemáme doloženou nepřerušenou výrobní návaznost.

 

Co prozradily keltské Němčice?

Nejvýmluvnějším dokladem staré výroby nemusí být krásný hotový korálek. Může jím být zmetek. Hotový šperk se dal přivézt; polotovary a soustředěný výrobní odpad ukazují na práci přímo na místě.

Právě takové nálezy popsali archeologové v Němčicích na Moravě. Studie zveřejněná roku 2024 vyhodnotila výzkum z roku 2021 a doložila sekundární sklářskou dílnu. Tento výraz označuje zpracování již vyrobeného skla, nikoli prvotní tavbu ze základních surovin. Mezi nálezy byly polotovary korálků, nepovedené kusy, skleněná vlákna a slitky.

Pro historii na našem území je to podstatné zjištění. Nedává však dnešním výrobcům keltský rodokmen. Dokládá dávnou znalost materiálu; příběh pozdějších hutí, růžencových korálků a jabloneckého obchodu musíme sledovat samostatně.

 

Šumavské páteříky 

Páteříky byly skleněné korálky určené k výrobě růženců. Jejich pojmenování souvisí s latinským začátkem modlitby Otčenáš, Pater noster. Na Šumavě tak korálky patřily také ke každodenní náboženské praxi.

Růženec dává drobným předmětům jasný řád: opakování modliteb lze sledovat pohmatem. Korálek zde slouží jako pomůcka, které člověk rozumí i bez pohledu na ruce. Vedle dějin zdobení je proto třeba vyprávět i dějiny používání.

Historik Vladimír Horpeniak z Muzea Šumavy uvádí kolem roku 1600 v Kašperských Horách prostředníka tohoto obchodu Georga Rauschera. Připomíná také objednávky z počátku 17. století, ve kterých se rozlišují například bílé, černé a modré páteříky. Ani růžencový korálek tedy nebyl jediným neměnným výrobkem: obchod pracoval s různými barvami a tvary.

Páteříky se dochovaly v muzejních sbírkách; představuje je také expozice šumavského sklářství v Kašperských Horách. Na jejich výrobu dnes navazuje například Hedvika Zahálková. Ve svém popisu práce vysvětluje navíjení skla na drát opatřený oddělovací hmotou, která dovolí hotovou perli po vychladnutí sejmout. Současná práce tak pomáhá pochopit princip vinutí. Sama ovšem neurčuje přesné datum vzniku starší šumavské výroby.

 

Proč se korálkářským centrem staly severní Čechy?

Severní Čechy spojily hutní výrobu, specializované zpracování skla a obchodní kontakty. Důležitá byla jejich vzájemná blízkost: dílna nemusela umět celý výrobní postup, pokud mohla nakoupit správný polotovar a svou práci předat dál.

Zásadní podmínkou starších hutí byl přístup ke dřevu. Les zásoboval pece palivem a dřevěný popel sloužil k získávání potaše, součásti tehdejších sklářských směsí. Muzejní popis Kristiánova připomíná obě strany zásobování: lesní dělníci dodávali dřevo, zatímco další potřebné suroviny přivážely vozy z údolí. Horská huť tedy potřebovala les i dopravní spojení s okolím.

Rozdíl mezi hutí a korálkářskou dílnou dobře ukazuje Kristiánov. Zdejší sklářskou pec poprvé roztopili 6. ledna 1776. V 19. století patřily k hlavním výrobkům hutě tyče, trubičky a tyčinky pro bižuterii. Sklo tedy opouštělo huť i v podobě, ze které měl výsledný výrobek teprve vzniknout.

Také voda měla konkrétní hospodářskou úlohu. Na Železnobrodsku poháněl potok Žernovník brusírny a další sklářské provozy. Vedle nich vznikaly malé mačkárny zvané drikety. Výroba mohla být rozptýlená mezi více pracovišť, a přesto tvořit jeden provázaný celek.

 

Různé místa jiný příběh

 

 

Proč jsou v příběhu korálků také napodobeniny drahokamů?

Turnovskou cestu ke sklu otevřelo kamenářství. Místní řemeslníci uměli brousit skutečné drahokamy a od počátku 18. století se zde rychle rozvíjela výroba jejich imitací z kompozičního skla. Muzeum Českého ráje spojuje tento obor s pozdějším rozvojem jabloneckého bižuterního průmyslu.

Kompozice v této souvislosti znamená sklovinu pro napodobování drahých kamenů. Zkušenosti s barvou, leskem a výbrusem tak získaly další využití. Skleněný kámen do lůžka a korálek s otvorem ovšem zůstávají různými výrobky: jeden se zasazuje, druhý lze navléknout.

Vývoj pokračoval přesunem znalostí, dodávkami skla a vznikem specializovaných provozů. V jizerskohorské hutní výrobě se od 18. století výrazně prosazovali Riedlové; Jablonec se mezitím upevňoval jako centrum obchodu.

Pro dnešního tvůrce je zajímavý samotný princip dělby práce. Výrobce skloviny může dodat tyč jiné firmě, ta z ní vytvoří tvar a další pracoviště přidá povrchovou úpravu. Také dnes jsou mačkárenské tyče samostatným výrobním sortimentem určeným k dalšímu zpracování.

 

Jak vznikají české korálky?

Vinutí, mačkání a foukání říkají, jak se sklo tvaruje. Broušení, leštění nebo voskování mohou následovat až potom. Proto se některá označení překrývají: tentýž korálek může být nejprve mačkaný, následně broušený a nakonec povrchově upravený.

 

Vinuté perle: sklo se obtáčí kolem budoucího otvoru

Při vinutí se změklé sklo navíjí na pracovní drát či trn. Sklo obklopí jeho povrch a po sejmutí zůstane průtah, tedy otvor pro návlek. Výrobce může přidávat další barvy a zdobení přímo při práci se sklem.

Vinutkám se říká také lampové perle. PRECIOSA ORNELA u této skupiny zdůrazňuje ruční zpracování a drobné odlišnosti mezi jednotlivými kusy. I série stejného návrhu proto nemusí obsahovat dokonale totožné perle. To má význam při tvoření: solitér může být středem šperku, u páru náušnic zase stojí za to vybírat kusy společně.

 

Mačkané korálky: tvar určuje forma

Základem mačkání je stlačení nahřátého skla ve formě. V tradičním ručním postupu se používaly zvláštní kleště s formičkami; vedle ruční práce se rozvinula i strojní výroba.

Forma vysvětluje, proč mohou mít korálky podobu lístků, srdcí či jiných opakovatelných tvarů. U postupu se vytváří otvor jehla už při lisování. Po zchladnutí se odstraňuje přebytečné sklo a povrch se dále opracovává. Hotový hladký korálek tedy nevypadne z formy rovnou připravený k navlékání.

 

Rokajl: dlouhá trubice se mění v množství drobných perliček

Klasický rokajl PRECIOSA vzniká sekáním skleněných trubic. Krátké dílky se za tepla zaoblují a leští, následně se třídí podle velikosti a tvaru. Otvor přitom vychází z dutiny původní trubice.

Z jednoho dlouhého polotovaru tak vzniká mnoho malých součástek. To je jiný princip než jednotlivé navíjení perlí nebo lisování ve formě. Současně nelze tento postup přenést na každý drobný korálek prodávaný poblíž rokajlu: například tvarované víceotvorové korálky mohou být mačkané. Rozhoduje konkrétní výrobek.

Do příbuzného sortimentu patří také skleněné tyčinky, označované anglicky bugles. Jejich protáhlý tvar nabízí jiný stavební prvek než zaoblená perlička.

 

Ohňovky: nejprve brus, potom lesk

U běžné kulaté ohňovky se výchozí mačkaný korálek obrousí na plošky. Po broušení je povrch matný; zahřátí v peci jej vyhladí a vrátí mu lesk. Odtud název ohňovka neboli ohněm leštěná perle.

Plošky mění způsob, jakým se na korálku odráží světlo. Povrchový pokov nebo jiná barevná úprava může výsledný vzhled ještě proměnit, ale samotný výbrus nenahrazuje. Při výběru proto sledujeme tři různé vlastnosti: základní tvar, broušení a dekor povrchu.

 

Foukané perle a voskované perle: dvě různé odpovědi

Foukaná perle je dutá. U ponikelských ozdob vznikají ve formě celé řady dutých perlí, které se dále zušlechťují, rozřezávají a navlékají na drátky.

Naproti tomu voskování označuje povrchové zušlechtění, které napodobuje vzhled přírodní perly. PRECIOSA ORNELA výslovně uvádí, že se může aplikovat na mačkané, ohňové i lampové perle. Voskovaná skleněná perle tedy není přírodní perla a její název sám neurčuje způsob vytvarování základu.

 

Barva skla a povrchová úprava nejsou totéž

Vzhled se může změnit už výběrem skloviny, nebo teprve při dokončování. Výrobce mačkaných perlí rozlišuje například průhledná a neprůhledná skla, ale také dodatečné barvení, nástřiky a kovové povlaky. Stejná forma proto může dát vzniknout velmi odlišně působícím korálkům. Při čtení produktového názvu má smysl oddělovat základní materiál od jeho dekoru.

 

Jak se vyznat v názvech na sáčku

 

 

Kdo stál za výrobou?

Velkou část příběhu tvoří práce rozdělená mezi domácnosti. Jejím organizátorem býval faktor: dodal materiál, zadal práci, převzal zpracované zboží a zaplatil za ně. Hotové výrobky pak předával obchodníkům. K navlékání sloužily dlouhé tenké jehly a korýtka s perličkami, později také zařízení, která práci zrychlovala.

Za slovem „domácí“ se přitom skrývá placená výroba pro trh. Objednávka určovala, co bylo potřeba udělat; změna poptávky mohla rozhodnout o dalším výdělku. Dovednost navléknout, zkompletovat nebo zabalit zboží měla v celém řetězci své přesné místo.

 

Když stroje znamenaly ztrátu obživy: Lučany 1890

Mechanizace zvýšila výkon, ale pro ruční pracovníky mohla znamenat existenční otřes. Dokládá to lučanská pozdvižka z 29. ledna 1890, kterou popsal historik Petr Nový. Sekáči perliček se postavili proti strojní konkurenci a dav zničil zařízení firmy Ludwig Breit v Lučanech nad Nisou. K protestu se připojili čeští i němečtí dělníci. Střet s četníky skončil smrtí tří lidí; následovalo vyšetřování a tresty.

Je to událost, která mění pohled na úhledně seřazené perličky ve vzorníku. Jejich nízká cena mohla být pro obchodníka výhodou, pro člověka závislého na ručním sekání naopak hrozbou. Technický pokrok se v regionu neodehrával bez konfliktů.

 

Z Jablonecka do světa 

Jablonecký úspěch stál také na schopnosti prodat rozmanité zboží vzdáleným zákazníkům. Exportní síť spojovala množství menších producentů; jméno města tak zastřešovalo mnohem širší výrobní oblast.

Obchod s korálky ovšem není jen seznamem odbytišť. Za hranicemi Evropy získával materiál významy, které mu dávali místní tvůrci. Znalost výroby skleněné perličky a znalost vzoru hotového oděvu jsou dvě samostatné dovednosti.

 

Amazonské zástěrky: autorství patří také tomu, kdo navléká

Berlínská Státní muzea ve výstavě Trading with beads představila historické korálkové zástěrky z doby kolem roku 1910 a současné práce z roku 2019, zakoupené přímo od organizace komunity Ye’kwana v Brazílii. Korálkové ozdoby zde souvisejí s obřady i kulturní identitou. Výklad zároveň vysvětluje vazbu tohoto materiálu na jabloneckou produkci.

Výklad připomíná i směnný obchod evropských cestovatelů a sběratelů. Ti mohli korálky vnímat jako levný prostředek k získání jiných předmětů. Pro jejich obchodní partnery však měly vlastní hodnotu a po řemeslném zpracování získávaly další.

Etnoložka Andrea Scholz proto upozorňuje, že skleněné perličky nelze chápat jako bezcenné cetky, které místní lidé pouze přijímali. V jejich práci a představách získávaly vlastní význam. K dějinám sbírek zároveň patří koloniální mocenské vztahy, které berlínské Etnologické muzeum výslovně zkoumá. Okolnosti získání je potřeba posuzovat u jednotlivých předmětů.

 

Severní Amerika: původ se musí posuzovat u konkrétních kusů

Smithsonian u výukového souboru Glass Beads, katalogové číslo 2166, popisuje typy obvyklé v severoamerických nálezech z 19. století. Většinu spojuje s Benátkami, broušené kusy s Čechami a dva velké korálky přirovnává k čínské výrobě.

Soubor dobře ukazuje, proč nelze celý historický šperk označit za český podle jediného známého typu korálku. Rozlišovat musíme výrobce jednotlivých součástí, autora výsledné práce i místo jejího používání.

 

Setkání pokračuje i dnes

Podle zprávy PRECIOSY ORNELY navštívili při Crystal Valley Week v srpnu 2026 její provozy v Desné a Zásadě zástupci brazilské komunity Panará. Seznámili se s výrobou perliček, které sami používají při tvorbě ozdob. Historie tak má i současnou podobu: materiál dál propojuje výrobce s lidmi, kteří z něj vytvářejí vlastní díla.

 

Dvacáté století: války, vysídlení, znárodnění a Jablonex

Ve 20. století se měnily hranice, majitelé podniků i organizace odbytu. Výroba přežila, ale její pokračování nelze popsat jako klidné předávání řemesla z generace na generaci.

 

Móda přinášela zakázky i krize

Vývozní obor byl citlivý na zahraniční poptávku a změny vkusu. Meziválečné úspěchy proto provázely hospodářské výkyvy: schopnost vyrobit zboží ještě nezajišťovala, že o ně zákazníci v další sezoně budou stát. Tuto provázanost výroby, obchodu a politických událostí sleduje historik Petr Nový v práci o jabloneckém exportu první poloviny 20. století.

 

Nacistická perzekuce zasáhla i exportní domy

Po připojení pohraničí k nacistickému Německu v roce 1938 vstoupily do oboru nové zákazy a zásahy. Část českých a židovských exportérů odešla z regionu; židovské podnikání ničily arizace a perzekuce. Proměnila se také možnost obchodovat mezi Jabloneckem a českým vnitrozemím.

Pro průmysl založený na síti dodavatelů to byl přímý zásah do fungování. Zmizet mohl odběratel, obchodní partner i člověk, který znal požadavky vzdáleného trhu. Za změnami firemních názvů stály konkrétní lidské osudy.

 

Po válce zůstaly pece, ale měnili se lidé

Po roce 1945 zasáhly Jablonecko konfiskace majetku a vysídlení německy mluvícího obyvatelstva. Studie poválečného exportu ukazuje také snahu některé specialisty pro jejich odbornost ve výrobě ponechat. Samotná existence budov a strojů tedy nezajišťovala pokračování provozu: potřebné byly znalosti pracovníků.

Znárodňování probíhalo ve více krocích. První zásadní změny přišly již po válce; po komunistickém převzetí moci v roce 1948 následovalo dokončení znárodnění a další slučování podniků. Proměnila se pravomoc rozhodovat o výrobě, investicích i obchodě.

 

Co přesně byl Jablonex

Jablonex vznikl roku 1952 jako společnost pro vývoz bižuterie. V historickém výkladu je proto potřeba odlišovat jeho obchodní úlohu od jednotlivých výrobních podniků. Označení Jablonex na dobovém materiálu samo neříká, že všechny součásti vznikly v jednom závodě.

Současně pokračovala technická modernizace. Muzejní metodika uvádí například nový provoz na zušlechťování perliček v Zásadě z roku 1965 a moderní výrobu rokajlu v desenské Perlovce z roku 1981. Státní uspořádání tak přineslo vlastnický a organizační zlom, vedle něj však probíhal další vývoj výrobních postupů.

 

Poniklá: jak se duté perle proměnily ve vánoční ozdoby

Ponikelská tradice pracuje s lehkými dutými perlami. Podle historie Rautisu založil Stanislav Horna v obci roku 1902 první perlařskou firmu a její sortiment postupně rozšířily vánoční ozdoby. Jejich popularita rostla po první světové válce. Dnešní společnost Rautis byla zapsána v roce 1995; stáří řemesla a stáří současné firmy proto nejsou totéž.

Výrobní postup je pozoruhodný tím, že nezačíná jednotlivou kuličkou. Nahřátá skleněná trubice se ve formě vyfoukne do řady propojených perlí, zvané klauče. Následuje stříbření, barvení či zdobení, řezání na kratší díly a sestavování ozdob na drátky. Právě tento sled dovedností popisuje nominační záznam UNESCO.

Výsledek může připomínat hvězdu, košíček nebo geometrický ornament. Sklář a navlékač zde mají různou práci, která se v hotové ozdobě spojí.

 

Dva zápisy UNESCO, každý s jiným rozsahem

 

 

Po roce 1989: rodinné vzory i nové možnosti šití

Současnou výrobu tvoří velké provozy, rodinné firmy i samostatné ateliéry. Její životnost poznáme také podle toho, že se mění sortiment a způsob použití.

PRECIOSA ORNELA dnes propojuje výrobu skla a polotovarů v Desné s barvením a finalizací perliček v Zásadě. Nabídka zahrnuje perle, perličky i materiál pro další sklářské zpracování.

Značka MATUBO patří společnosti Matura Beads. Příkladem jejího sortimentu je mačkaný dvouotvorový SUPERDUO o rozměrech 2,5 × 5 mm. Dva průtahy poskytují dva směry propojení, což lze využít při vytváření víceřadých šperků.

Podobně ukazuje vývoj konstrukce PRECIOSA Candy: nízký mačkaný kabošon se dvěma otvory a zaoblenou spodní částí. Tvar tedy není jen otázkou vzhledu; ovlivňuje také, kudy může procházet nit a jak na sebe součásti navazují.

Historie českých korálků tak pokračuje i v návrhu nového průtahu, formy nebo povrchu. Kdo šije podle současného návodu, pracuje s výsledkem tohoto vývoje, i když se o jeho technické pozadí dosud nezajímal.

 

 

Kde české korálkářství poznat na vlastní oči?

Každé z následujících míst ukazuje jinou část dějin. Návštěvu je proto dobré vybírat podle toho, co chcete pochopit.

 

 

FAQ

Existuje jeden rok, kdy začala česká výroba korálků?

Takové datum by směšovalo několik různých dějin. Archeologické doklady zpracování skla, šumavské páteříky a novověký jablonecký průmysl patří do odlišných souvislostí. Přesný letopočet musí vždy označovat konkrétní dílnu, výrobek nebo událost.

Jsou všechny české korálky vyráběné ručně?

Ne. Současná výroba používá ruční práci i stroje. Lampové perle PRECIOSA jsou příkladem ručně tvarovaných výrobků; klasický rokajl vzniká odlišným postupem ze skleněných trubic. Zemi výroby proto nelze zaměňovat se stupněm mechanizace.

Vrtá se dírka do hotového skleněného korálku?

U zde popsaných postupů vzniká už při výrobě: vinutka kolem pracovního drátu, mačkaný korálek pomocí jehly ve formě a klasický rokajl z duté trubice. Jiný materiál či výrobní typ může vyžadovat jiný postup.

Jsou staré korálky označené Jablonex od jednoho výrobce?

Samotné označení to nedokládá. Jablonex měl vývozní úlohu a pracoval s produkcí výrobních podniků. K přesnému určení je potřeba další dokumentace, například vzorník nebo výrobní označení.

Znamená český původ automaticky vyšší odolnost povrchu?

O vlastnostech je potřeba rozhodovat podle konkrétní skloviny a úpravy. Označení země nevysvětluje, zda barvu vytváří samotné sklo, pokov nebo jiná vrstva. Stejně barevně působící korálky proto nemusí vyžadovat stejnou péči.

Jsou všechny české korálky „na seznamu UNESCO“?

Zápisy z let 2020 a 2023 se týkají konkrétních řemeslných znalostí a tradic. Nejsou plošným označením původu výrobků ani certifikací každého českého korálku.

 

 

Použité zdroje

Historické údaje vycházejí z odborných studií a muzejních materiálů. Současné výrobní postupy jsou doloženy popisy výrobců a dodavatele; rodinná vyprávění a firemní zprávy jsou v textu výslovně připsány. Internetové podklady a uvedené produktové stránky byly zkontrolovány 3. listopadu 2026.

1. Čižmář, Ivan a kol. (2024): Němčice. Výsledky terénního výzkumu v roce 2021 a nejstarší sklářská dílna v zaalpské Evropě. Památky archeologické 115, s. 241–314. Záznam studie, plný text, DOI: 10.35686/PA2024.6. K výrobním dokladům zejména s. 281 a 302–304.

2. Asociace regionálních značek / Hedvika Zahálková: Páteříky a vinuté perly. Výpověď současné výrobkyně a popis jejího postupu.

3. Muzeum Šumavy a České kompetenční centrum pro sklo a bižuterii: Cesty šumavského sklářství a muzejní expozice v Kašperských Horách.

4. Muzeum Českého ráje v Turnově: Historie kamenářství a zlatnictví.

5. České kompetenční centrum pro sklo a bižuterii: Historie jablonecké bižuterie. Použity pasáže o novověkém regionálním vývoji; archeologická část článku vychází z novější studie č. 1.

6. Ministerstvo kultury ČR / Muzeum skla a bižuterie: Sklářství a tradice znovu ožijí v Jizerských horách. Historie sklářské osady Kristiánov.

7. Městské muzeum Železný Brod: Historie železnobrodského sklářství.

8. PRECIOSA ORNELA: Mačkárenské tyče a Pressed Beads.

9. Josef Nikodým / Nikoglass: Mačkárny, drikety a mačkání skla. Popis výrobce.

10. PRECIOSA ORNELA: Lampové perle.

11. PRECIOSA ORNELA: PRECIOSA Rocailles. Současný postup trubicové výroby rokajlu.

12. PRECIOSA ORNELA: Fire Polished Beads.

13. PRECIOSA ORNELA: Imitation Pearls.

14. UNESCO: Handmade production of Christmas tree decorations from blown glass beads, nominace 01559 a rozhodnutí 15.COM 8.b.25.

15. Zuzana Slámová / G&B beads: Náš příběh. Rodinné vyprávění včetně firmou přepsaných údajů zprávy pro berní úřad.

16. Nový, Petr / město Jablonec nad Nisou: Lučanská pozdvižka – pozapomenutá revolta.

17. Staatliche Museen zu Berlin (2020): Trading with beads: Knowledge, Worlds, Values. Muzejní výklad, předměty a spolupráce s komunitou Ye’kwana.

18. Smithsonian National Museum of Natural History: Glass Beads, katalogové číslo 2166.

19. PRECIOSA ORNELA (2026): From the Jizera Mountains to the Amazon. Firemní zpráva o setkání při Crystal Valley Week.

20. Nový, Petr (2022): Proměny jabloneckého exportu skla a bižuterie v první polovině 20. století. Disertační práce, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy; zejména oddíl 2.3 k období 1938–1945.

21. Nový, Petr (2023): Jablonecký export skla a bižuterie v letech 1945–1950. Sklář a keramik 73, č. 7–8, s. 142–148; k poválečným pracovním a vlastnickým poměrům zejména s. 142–143.

22. Nový, Petr a kol. (2022): Metodika sběru a uchovávání designu československého skla a bižuterie 1948–1989. Muzeum skla a bižuterie; zejména historický kontext na s. 8–13 a profil Jablonexu v příloze 1.

23. Rautis: Jsme Rautis. Firemní historie, proměny výrobků a předávání řemesla.

24. Národní ústav lidové kultury: Ruční výroba ozdob z foukaných skleněných perlí pro vánoční stromek.

25. UNESCO a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR: Intangible Cultural Heritage Committee 2023, položka Knowledge, craft and skills of handmade glass production; informace k zápisu a jeho rozsahu.

26. PRECIOSA ORNELA: About Company. Použity informace o současném sortimentu a rozdělení výroby mezi Desnou a Zásadu.

27. Matura Beads: About Matubo.

28. Matura Beads: MATUBO SUPERDUO pressed beads.

29. PRECIOSA ORNELA: PRECIOSA Candy.

30. Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou: Nekonečný příběh bižuterie.

31. PRECIOSA ORNELA: Bugles.

32. Městské muzeum v Železném Brodě: Podsbírka skla.

33. České kompetenční centrum a Muzeum regionu Valašsko: Sklářská osada Kristiánov; Mašláň, Pavel (2017): Potaš.

34. Horpeniak, Vladimír / Muzeum Šumavy (2017): Růžence a pateříky. Kašperskohorský zpravodaj, č. 10/2017, s. 20.

35. Scholz, Andrea (2020), Staatliche Museen zu Berlin: Von Böhmen an den Amazonas: Was Glasperlen uns über Weltbeziehungen verraten; Ethnologisches Museum: The Debate(s) Around Colonialism and the Role of the Museum in Society.